Strom do každé zahrady a každé ulice!

V našem občanském sdružení se při debatách (které většinou probíhají při procházkách v okolí Plzence, s rýčem a sazenicí v ruce nebo u plápolajícího táboráku) často dostáváme k mnohokrát zaznamenanému rozporu mezi tím, co lidem vadí / co se jim líbí ve veřejném prostoru / na vlastní zahradě a v bezprostředním okolí. A k největší diskrepanci mezi těmito dvěma zónami dochází v otázce stromů, a to zejména listnáčů. Zatímco proti kácení stromů v parku podepisují lidé petice po desítkách, jakmile strom na jejich zahradě nebo za plotem trochu povyroste, už běží na odbor životního prostředí se žádostí o povolení ke kácení. A nebo si přinejmenším stěžují na to, jak všemožně jim škodí.

Jako celá příroda, jsou i stromy entita někdy nevyzpytatelná a proměnlivá, užitečná, ale občas i hrozivá - a my jsme do velké míry už ztratili schopnost s nimi žít, číst v nich a případné nebezpečí předvídat.

Proto zveličujeme to negativní a zapomínáme na jejich kladné vlastnosti, bez nichž se skutečně neobejdeme. Více se bojíme hrabání listí a imaginárních kořenů v základech domu než nedostatku kyslíku a vyprahlého suchopáru bez stínu. Kam se poděla ta kdysi samozřejmá vůle ke spolupráci s přírodou? Strom býval partnerem – některé vlastnosti sice dnes nahradily techničtější prostředky, třeba ochranu před bleskem nebo před rozšiřováním požáru z chalupy na stodolu a na další stavení, jiné jsou ale stále aktuální – strom se dá třeba využít jako venkovní místnost, která obstojí i před jemným deštěm. Strom může mít i symbolický význam – sázeli se jako připomínka významných událostí jako např. narození dítěte, výročí založení republiky atp.

Další nezastupitelné pozitivní vlastnosti shrňme stručně (a přesto jich je slušný seznam): stromy se významně

podílejí na udržování příznivého vodního režimu, protože nasávají vodu a uvolňují ji pomalu a postupně, zabraňují vodní i větrné erozi půdy, vytvářejí příznivé mikroklima s méně výkyvy (lesy ovlivňují nejen mikroklima, ale i klima), slouží jako větrolamy. Svými kořeny a opadem listí podporují vznik a zachování kvalitní půdy, samozřejmě produkují kyslík, fungují jako prachový a zplodinový filtr, poskytují chladivý stín; slouží jako životní prostor a zdroj potravy pro celou řadu živočichů (včetně člověka); z listí je jeden z nejkvalitnějších kompostů, tzv. listovka; z jejich květů a medovice tvoří včely med; poskytují dřevo (a čím větší strom, tím více dřeva). A navíc jsou krásné, a čím starší tím malebnější.

kouzlo starých časů -  strom v zahradě mluví o její historii

Jsou tu, jak zmíněno výše, i ty negativní stránky – jenže ty většinou pramení ze špatného výběru druhu, ať už z hlediska velikosti nebo nároků na stanoviště, nebo špatné péče. Ano, každý strom jednou dospěje do věku, kdy bude starý a postupně bude „odcházet“, budou mu prosychat větve, napadnou ho houby. Takový strom potřebuje odborný dohled – pak budou závažné nehody opravdu jen výjimečné.

Koukněme se na naše téma i z jiného úhlu pohledu: kolik hodin péče a kolik financí ročně věnujeme svému autu? Promysleli jsme poměr pozitiv a negativ, která provoz auta přináší? Čím kompenzujeme objektivně doložitelné poškozování životního prostředí naším autem? Co třeba se na oplátku postarat o ten strom na zahradě nebo za plotem? Obětovat těch pár hodin na shrabání listí, zametení opadaných květů a plodů, uříznutí uschlé větve.

snímek ze zahraničí - u nás nepředstavitelné, takové fotky vozíme jen z dovolené

A tak prosím – zkusme samy sebe občas trochu upozadit, najít v sobě co nejvíce velkorysosti a s ní pohlížet na všechny ty „problémy“, které nám stromy přinášejí. Strom do každé zahrady a do každé ulice! Pokud máte nápad, kde v Plzenci či Sedlci chybí strom, napište nám.

A jak vybrat správný druh, si řekneme příště.

Text: Kateřina Karasová
obrazovou přílohu vybral Jiří medřický