Povolená kácení - březen 2014, aneb Lípa v Sedlci

    Obdrželi jsme několik rozhořčených telefonátů a také příspěvek na naší Fcb stránku kvůli právě pokácené lípě v Sedlci - Kolonii. Ano, bohužel i rok 2014 začíná kácením.
    Stran města (co si kdo pokácí v soukromé zahradě nevíme) se jedná o osm stromů, ke kterým proběhlo řádně řízení o povolení kácení. Posouzení zákonných důvodů ke kácení nebral odbor životního prostředí na lehkou váhu, ke zhodnocení zdravotní stavu byla přizvána AOPK (agentura pro ochranu přírody a krajiny) a také odbornice na danou problematiku z našeho sdružení. Můžeme potvrdit, že ve všech případech byly bohužel shledány zákonné důvody pro kácení.
 
   Zastavím se podrobněji u dvou stromů, jejichž kácení vyvolává nejvíc emocí:

1/ Lípa o obvodu kmene 298 cm, katastrální území Sedlec Kolonie, parcela číslo 237/153. Jednalo se, bohužel minulý čas je namístě, o vysoký košatý strom s rozdvojeným kmenem, s otevřenou puklinou. Na kořenech stromu bylo bohužel zjištěno napadení Dřevomorem kořenovým. Samotná puklina není důvodem pro kácení (ostatně stromu byla v minulých letech instalována statická i dynamická bezpečnostní vazba), u lip je puklina běžná, ale napadení kotevních kořenů dřevomorem je fatální.
 Arboristická literatura říká, že Dřevomor kořenový je jednou z nejzákeřnějších a nejnebezpečnějších dřevních hub, které napadají zejména bělové listnáče (buky, javory, lípy, habry, břízy, jírovce atd.). Trvá řadu let, než houba proroste na povrch, v tu dobu už má strom zpravidla zcela zlikvidovaný kořenový systém a čeká jen na svůj vítr, který jej povalí. V této fázi se může vyvrátit prakticky kdykoliv. Dřevomor kořenový patří proto k houbám, kde objev plodnice prakticky znamená okamžité kácení z bezpečnostních důvodů, zvlášť je-li strom u veřejně přístupné komunikace.
 Příčinou napadení houbou mohlo být dřívější poškození kořenů, například mechanicky nebo navýšením okolního terénu a podobně. Je proto třeba tyto věci hlídat, vidíte-li, že třeba při výkopových pracích se poškozují stromům kořeny, volejte ihned odbor životního prostředí Městského úřadu, aby zjednal pořádek a práce zastavil. Jedná se o poškozování městského (a tedy i vašeho) majetku. Zhotovitel díla musí práce provést jiným způsobem a poškozené kořeny je třeba odborně ošetřit. Zanedbání může mít za následek zkázu celého stromu. 
 Bohužel výskyt dřevomoru zároveň znamená, že zde nemůže být několik let provedena náhradní výsadba kvůli riziku infekce touto dřevokaznou houbou.

2/ Lípa o obvodu kmene 214 cm, katastrální území Starý Plzenec malostranské náměstí, parcela 1412/1.
Zde se jedná o suchý strom s rozsáhlým poškozením kmene, bez možnosti zlepšení stavu, těsně u veřejné komunikace.
  Situace však stojí za povšimnutí z dalšího důvodu. Na Malostranském náměstí je řada lip, loni se zde dělal výkop pro novou kanalizaci. Kanalizace byla vyprojektovaná bezohledně těsně podél lip, při provádění výkopu pak došlo podle místních k těžkému poškození kořenů stromů. Právě kácená lípa je již suchá, důsledky na dalších lípách budeme pozorovat letos. Je pravděpodobné že povedou k jejich kácení. Nová výsadba zde ale asi nebude možná, právě kvůli "sítím", tedy právě kvůli nově položené kanalizaci. Paradox že. (Většinou se totiž drží praxe, že na sítě a v určeném pásmu kolem nich se nesází, kvůli problémům při jejich případné opravě apod.) Na vině je opět lhostejnost a zanedbání při plánování projektu i jeho realizaci, kdy na zeleň nebyl brán odpovídající zřetel. Stromy byly v minulosti ošetřovány z rozpočtu města, mají svou vyčíslitelnou i nevyčíslitelnou hodnotu, jejich poškození je opět újmou nás všech. 

 Je to smutné, všech právě kácených stromů je mi líto, bohužel poškození která vedla k tomuto stavu jsou nevratná a neodehrála se dnes. Věřím že i v našem městě se začíná pomaloučku prosazovat prostor pro zodpovědnější péči o zeleň, že větší váhu a prostor dostane odbor životního prostředí, že naše sdružení dokáže ke zlepšení stavu přispět, že na zeleň bude více pamatováno i v rozpočtu města.
 Možná by také nebylo na škodu více si povědět k plánování zeleně a k péči o ní, a to jak ve městě samém, tak i v přiléhající krajině. V některých z dalších příspěvků se tomu budu věnovat, zkusíme se také podívat na pár příkladů, jak to dělají jinde.

za sdružení Kvetoucí Stromy
Jiří Medřický

Ky.By - obecní zaHRAda

Byl jsem tento týden na exkurzi v Chlumanech,  kde nás paní starostka provedla také obecní zahradou Ky.By.
Obec zaměstnává jednu zahradnici, v zahradě se pěstují čerstvé květiny a bylinky, odtud i její název. Výpěstky si mohou koupit občané, ze zahrady se čerstvě zásobují okolní restaurace, přebytky se prodávají také na okolních farmářských trzích. Přínos pro místní obyvatele je vedle čerstvých produktů také jedno pracovní místo i zisk do obecní pokladny.
Přesto, že bylo teprve 5. března a zahrada byla ještě zazimovaná (pošumaví), nafotil jsem pár inspirativních snímků, které se vážou k předchozímu příspěvku o živé zahradě.

Katka Karasová píše o nutnosti mít pro zahradu kompost. Příklad funkčního kompostování je na prvním obrázku, máte-li dva nebo více můžete z nich brát střídavě.

dobře funkční kompost

Na dalších obrázcích je vidět zakrytí záhonů a keřů listím na zimu...listí slouží i jako mulč.

V zahradě si opravdu vyhráli se zakrytím půdy okolo stromů. Jak je vidět, použít lze proutí i kamení. Zakrytí slouží zároveň jako záhonek například pro trvalky, dekorativní prvek i jako ochrana stromů před například strunovou sekačkou.

Kdo má zálibu v bylinách a chce mít opravdu sortiment, může v části zahrady uspořádat pravidelně malé záhonky pro jednotlivé druhy, nebo udělat společný záhon na menším prostoru.

 

Podoba hmyzího hotelu, pro nájemníky kteří vám pomůžou s půdou i opylením, není žádné dogma - prostě to musí být spousta úkrytů a skulin.

A nezapomínejte ani na sebe. Zahradní domek na nářadí můžete trochu ozvláštnit, k jezírku se hodí konstrukčně nenáročná lavička nebo malé molo. 

A hlavně si v zahradě hrajte, vytvořte třeba něco i pro děti. Zapícháte-li do země vrbové pruty a zaléváte, můžete vytvořit skoro zdarma altán nebo třeba obytnou velrybu pro děti. Vrbové pruty jsou živé, brzy se zazelenají, větvičky které vyraší můžete každý rok dále zaplétat, nebo co překáží odstřihnete. 

pro Kvetoucí Stromy nafotil a napsal Jiří Medřický

Zelená poušť a živá zahrada

První díl seriálu o alternativním přístupu k zahradničení i krajině. Každý měsíc přinese jeden článek, jenž by měl inspirovat, jak s rozmyslem založit zahradu a jak o ni pečovat, jak se lze dívat na krajinu kolem nás a jak jí pomáhat. Zkrácená verze bude vycházet také v Radyňských listech neboli místních novinách Starého Plzence.

Jaro se blíží, a tak bychom následujícím článkem natěšené zahrádkáře rádi přivedli k zamyšlení, zda-li by svým koníčkem nechtěli potěšit nejen sebe, ale také třeba životní prostředí a ještě si ušetřit práci, čas a peníze. Cílem je živá zahrada, které se říká přírodní.

Podle autorčiných zkušeností se mnohé, zvláště české zahrady vyznačují prazvláštním charakterem – jsou zelené, ale přitom neživé až mrtvé. Je na nich nizounce střižený jednodruhový trávník, pochmurná tújová hradba kolkolem, pár zakrslých přísně seřezaných ovocných dřevin, nějaký ten rhododendron úpící v poledním úpalu a „okrasné“ hnědé plochy drcené borky nebo bílé plochy říčního kačírku. V horším případě holá, dočista vypletá hlína. A jásavě tyrkysový bazén. A ticho, mrtvo, klid. Na takové zahradě se neděje nic... žádný ptačí zpěv, žádný motýl, včela, nic se nevlní ve větru a sluneční paprsky nemají čím probleskovat. Žár, mrtvo vůkol. Zelená poušť.

Má-li se takováhle poušť zelenat, potřebuje pravidelnou zálivku a hnojení v nemalém množství – tenhle koncept totiž jednostranně vyčerpává půdu - z odkryté půdy se zbytečně vypařuje voda, vyplavují se živiny a mizí podmínky pro půdní život, který jí dává plodnost. Není-li půda holá, ale zakrytá mulčovací textilií, nemůže v ní zas hledat žížaly žádný kos a rozložit se žádné organické zbytky. Navíc drcená borka je dovezená bůhvíodkud a z půdy bere dusík ke svému rozkladu, který je pak nutno doplnit. A když se každý spadlý list na takové zahradě vyhodí do popelnice, protože tam není kompost? Koupí se umělé hnojivo! Podobně rašelina pro ten rhododendron (který ale i tak skomírá, protože mu chybí vhodné podmínky) pochází z těžko obnovitelných zdrojů (a navíc třeba až z Pobaltí). K tomu ještě bazén k použitelnosti vyžaduje kila chemikálií a každoroční dopouštění kubíky pitné vody. A na takovouto zahradu určitě nezamíří žádná sýkora nebo motýl, co by tam taky dělali... A ještě té nekončící práce s každotýdenním sekáním trávy, odstraňováním každého spadlého lístku, zastřihováním každé přečuhující větévky.

Přitom je nepoměrně snazší a uspokojivější pečovat o zahradu, která bude nejen jaksi samovolně zaplňovat prostor u domu, ale nebude zátěží ani pro životní prostředí (protože v ní bude fungovat uzavřený koloběh energií a látek), ani pro majitele (protože ten se prostě přestane zabývat nesmyslným bojem s přirozeností, čímž uspoří dost času). Principiálně je to jednoduché, ale zahradník musí postupovat s citem pro specifičnost té vlastní zahrádky. A správně ji založit (ale o tom někdy příště).

Městský park v holandském Wageningenu.  Pro zvýšení přirozené rozmanitosti je bez zásahu ponechán lem z bylin a keřů (kopřivy, plané růže, lopuchy a mnohé další) a kus padlého kmene

A teď konkrétní rady, jak šetrně hospodařit na vlastní zahradě:

• Základem je kvalita půdy, proto musíte mít kompost. Kompost je víceméně jediné hnojivo, jež zdravá zahrada potřebuje. Zároveň v něm zmizí velká část domácího odpadu, a ten se pak nevozí na skládky nebo do spaloven.
• Nikdy nenechávejte půdu holou, nezakrytou. Na podzim zakryjte záhony listím, zeleninu i okrasné rostliny mulčujte, třeba posekanou zaschlou trávou. Zakomponujte pod keře a stromy podrost - půdokryvné rostliny, které zamezí vysychání půdy a růstu plevelů. Nové výsadby mulčujte kartonem – i ten zlepší hospodaření s vodu, udrží i ve vrchní vrstvě půdy živiny, omezí růst nežádoucích rostlin a půda bude i nadále kyprá. Karton lze zakrýt opět listím nebo zaschlou trávou, slámou, i tou borkou, není-li po ruce opravdu nic jiného.
• Další nezbytností na zahradě je voda – mulčování a správný výběr rostlin sníží její potřebu, ale přesto s ní zacházejte šetrně a sbírejte tu dešťovou – do podzemní nádrže nebo alespoň do sudu.
• Bez listnatého stromu není zahrada. Strom skýtá úkryt a potravu celé řadě živočichů. Je krásný. Díky svému listoví dává stín, zachycuje prach a zplodiny, zvlhčuje vzduch, spadlé listí je užitečný mulč, zimní úkryt i zdroj živin. Čím starší strom, tím cennější. Strom musí být úměrný velikosti domu a zahrady – nikdy nesázejte strom s tím, že až povyroste, seříznete ho, aby se vešel. Pokud vyberete pro dané stanoviště správný druh a dobře jej zapěstujete, desítky let pak bude potřebovat jen minimum vaší péče. Jehličnany jsou pochopitelně také užitečné stromy, ale v našich podmínkách prostě až doplňkové k těm listnáčům. Do zahrad běžné velikosti je skvělým druhem ořešák – krásný strom, přiměřeně velký, má plody vynikajících vlastností.
• Pěstujte co nejvíce vytrvalých rostlin, okrasných i plodných, jednoleté rostliny jsou často náročnější na vláhu i výživu a je s nimi více práce. Naprosto nenáročné jsou pak rostliny, které se na stanovišti samy přesívají – třeba kopr, měsíček, fenykl, lebeda zahradní.
• Upřednostňujte místní druhy nebo druhy dlouho zdomácnělé – vyžadují mnohem menší péči.
• Pátrejte ale i po otužilém opomíjeném ovoci, zelenině a bylinách. Objevte chutné a jedlé plevele. Pomůžete tak udržování a rozšiřování žádoucí různorodosti. Plané ovocné druhy si navíc vystačí samy, nemusíte je každoročně prořezávat atp.

Pozapomenuté a netradiční zeleniny – zahradní lebeda zelená a červená (sama se na stanovišti přesívá), divoká rajčata – nenáročná na vláhu a odolnější plísním, hrách Blatný, fenykl, barborka a další

• Rostliny vždy sázejte na příhodné místo a nesnažte se měnit podmínky ani kvůli sebekrásnějšímu keři. Zjistěte si výslednou velikost rostliny a vysaďte ji s dostatečný odstupem, na vyplnění místa můžete použít dočasné výsadby. Příklad: vytváříte keřovou skupinu, mezi sazenicemi jsou po vysazení až metrové rozestupy – volnou plochu zamulčujete kartonem a slámou a osázíte lesními jahodami. Jak se budou keře srůstat k sobě, jahody budou ustupovat, ale plochu neobsadí ani žádné plevele.
• Nebojujte fanaticky proti tzv. plevelům; redukujte je jen tam, kde skutečně vadí. Mnoho plevelů je jedlých – prostou změnou úhlu pohledu se tak pleveliště změní na záhon plný čerstvého salátu. Týká se to třeba obávané bršlice, popence, kopřivy, smetanky, lopuchu a dalších.
• Trávník nesekejte příliš často, a někdy stačí opravdu jen dvakrát ročně, ani příliš nakrátko. Přeměňte některé jeho části v louku – poskytnete tak potravu včelám a čmelákům a úkryt broukům. Kromě úspory času a peněz ušetříte sebe i sousedy náporu nepříjemného hluku. Pokud máte nutkání jet autem do posilovny, vytáhněte kosu a kus trávníku pokoste (nebo se vrhněte na neudržovanou louku v okolí – samozřejmě si rozmyslete, jestli to nebude vadit majiteli). Práce na čerstvém vzduchu a s viditelným výsledkem – skvělé vyžití.

• Budujte a podporujte biotopy vhodné pro různé živočichy: suchou kamennou zídku, mokřad (nebo třeba jen louži, i vysýchavou), jezírko nebo alespoň pítko pro ptáky, husté křoví, odumírající nebo mrtvý kmen, hromadu listí, hromadu větví. Rozvěste budky, vybudujte zimoviště pro ježka, hadník (zmiji možná přilákat nechcete, ale užovka není k zahození), hotel pro brouky. Oni se vám ti nájemníci odvděčí.

• Pokud se chcete na zahradě koupat, vybudujte koupací jezírko. V něm zabírá velkou část tzv. regenerační zóna – rostliny filtrující vodu. Nepotřebuje (ba naopak nesnáší) žádnou chemii; elektrické čerpadlo a podobné příslušenství také není při dostatečné velikosti jezírka nutné.

Až budete sami vést svou zahradu v obdobném duchu trvalé udržitelnosti a šetrnosti, jistě najdete desítky dalších principů a drobných gest, jež vaši zahradu oživí a vám ušetří práci. Zahradničení pak nebude rutinou, ale kreativní činností a zahrada bude přinášet stále nějaká překvapení. Budete žít v živé zahradě, nikoli zelené poušti.

seriál pro Vás píše Kateřina Karasová - o.s. Kvetoucí Stromy

sledovat informace a diskutovat můžete zde, nebo navštivte náš Facebook
psát nám můžete také přímo na e-mail kvetoucistromy@gmail.com

"ZIMA" KONČÍ, BUDEME KONEČNĚ SÁZET STROMY :-)

aneb stručně, co jsme připravovali v zimě, a na co se s námi můžete těšit:

Ta nejdůležitější práce, byla radostná a efektivní, směřovala k vlastním projektům výsadby v extravilánu obce: 

• příznivé dny jsme trávili v terénu zejména průzkumem na 5 lokalitách kde chceme letos sázet
• podrobně jsme již zpracovali projekty pro první 3 lokality a vybrali vhodné rostliny dle zjištěných stanovištních podmínek
• úspěšně jsme jednali s vlastníky pozemků před podáním žádosti o souhlas s výsadbou
• k projektům jsme zpracovali podrobné rozpočty, situační i důvodové zprávy a zákresové dokumentace pro podání žádosti o dotaci
• zpracovali a podali jsme přihlášku projektů do soutěže vyhlášené Krajským úřadem za účelem získání nějaké finanční podpory 

Stále jsme činní v procesech, které ovlivňují kvalitu zeleně v našem městě:

• v souladu s usnesením zastupitelstva jsme navštívili všechny zainteresované úřady, abychom zjistili jejich konkrétní připomínky k plánované výsadbě pro obnovu sadu na lokalitě Hůrka
• zpracovali jsme návrh rozmístění nové výsadby třešní a informovali jsme radní a také ostatní zastupitele o výsledku jednání na AOPK, NPÚ, KÚPP.
• na schůzce se starostkou města a autorkou projektu jsme 6.2.2014 dohodli další společný postup k zajištění výsadby na Hůrce (viz úřední zápis ze schůzky). Předali jsme náš zdůvodněný návrh výsadby paní Kadlecové pro přípravu podkladů k žádosti na KÚPP.
• přihlásili jsme se, zpracovali jsme důvodovou zprávu a podali nesouhlasné stanovisko do řízení o kácení k projektu úprav zeleně v prostoru starého hřbitova na Malé Straně, stanovisko jsme široce konzultovali i s externími odborníky na dotčenou problematiku.

Zatím pomalu, ale jistě začínáme dělat pokroky i na poli osvěty a komunikace:

• připravili jsme seriál do RL na téma moderní trend vedení zahrady, další tématické články připravujeme i pro blog
• absolvovali jsme samozřejmě několik schůzí kde jsme řešili i další věci týkající se zeleně v širším katastru obce, fungování našeho sdružení, směřování, vzdělávání členů, finance atd, klikali do katastru, kreslili a bavili se.
• účastníme se vzdělávacího semináře, také na téma management zeleně v obcích, který pořádá ENVIC ve spolupráci s Krajský úřadem v Plzni za účasti představitelů měst a obcí, pracovníků městských úřadů a odborníků na ŽP z celého kraje.   
• učíme se komunikovat s městem a jeho občany, hledáme efektivní způsoby spolupráce

Co nás brzo čeká :

• Právě jsme písemně obdrželi souhlasná stanoviska vlastníků pozemků pro první letošní výsadby a v nejbližších dnech čekáme vyjádření z Krajského úřadu s metodikou pro užití přidělené 28% dotace. Jsme mezi 13 úspěšnými z 36 přihlášených projektů. To znamená, že BUDEME KONEČNĚ SÁZET STROMY ! Koncem minulého roku jsme stihli zasadit náš první dub U Marka a později i několik lip na soukromém pozemku, letos už se ale bude jednat o první liniové výsadby! Sázet budeme v nejbližším extravilánu naší obce, pro první 3 lokality je to cca 60 stromů. Dotace však nepokrývá ani 50% nákladů na materiál, zbytek tak budeme zřejmě hradit z vlastních příjmů, práce naštěstí stojí jen náš čas a energii. Podrobněji Vás budeme k jednotlivým akcím ještě informovat a máte-li chuť a chcete jít sázet s námi, jste samozřejmě vítáni.
• Od březnového čísla začne vycházet výše zmíněný seriál v RL , podstatně více budeme psát také na Blog  a Fb, probereme předpoklady pro fungující management zeleně v obci, na příkladech ukážeme co je třeba změnit, aby i v Plzenci byla péče o zeleň na potěšující a udržitelné úrovni.
• V tuhle chvíli nevíme jak dopadne povolení k výsadbě třešní na Hůrce, a můžeme jen doufat, že město podá včas žádost tak, aby byla úspěšná a v takové podobě, na které bychom se mohli účastnit.
• Budeme také psát o stromech kde souhlasíme v nejbližší době s kácením a vysvětlíme proč, stejně tak vysvětlíme, proč se některé stromy dle zákona pokácet nesmí a zkusíme navrhnout vhodná alternativní řešení.

Je toho dost, a to jsem jistě něco zapomněl, co ještě na Fb a Blogu objevíte, o všem podstatném ještě budeme během jara podrobně psát. 

za občanské sdružení Kvetoucí Stromy
Jiří Medřický
sledovat informace a diskutovat můžete zde, nebo navštivte náš Facebook
psát nám můžete také přímo na e-mail kvetoucistromy@gmail.com