Starý Plzenec a životní prostředí - seriál pro list "DOBRÝ SOUSED" , část 2/5

Peníze. Máme jich dost a dáváme... hmm... cože?

 Roční rozpočet Starého Plzence se v posledních letech pohybuje řádově kolem 80 až 90 milionů korun. Tak jako jiné obce i my v něm máme rozpočtovou kapitolu „Péče o vzhled obce a veřejnou zeleň.“
Z ní by se měly, mimo jiné, hradit:

• nově vznikající výsadby květinových ploch, keřů, stromů (dle plánu rozvoje městské zeleně),
• odborná údržba stávajících výsadeb (projekt režimu péče) 
• revitalizace stávajících funkčních celků jako jsou např. parky, aleje, bariérová zeleň, veřejné zahrady atd. (dle projektové dokumentace obnovy).

To vše na celém katastru obce, tedy přímo uvnitř všech tří městských částí, ale i v území mezi nimi a okolní krajinou.

   Jakou část peněz na to do výše zmíněné kapitoly dáváme? Statistika (která nuda je, má však cenné údaje) říká, že za roky 2000 až 2012 to bylo v průměru zhruba 0,33% z rozpočtu, v posledních letech o něco víc, průměr vychází cca 0,48%. Tedy řádově několik set tisíc ročně. Přepočteno na obyvatele, je to, jako když z osmnácti tisíc dáme devadesát korun.

rozpočtová kapitola "Péče o vzhled obce a veřejnou zeleň"

   Je to dost nebo směšně málo? Podíval jsem se tedy, kolik na péči z rozpočtu dávají jinde. Pro srovnání jsem namátkou vybral 13 měst počtem obyvatel podobných Plzenci, plus cíleně tři větší města, kde situaci dobře znám. Údaje jsem čerpal ze stejného zdroje (rozpočty obcí 2000 až 2012), srovnání nabízí připojený graf. Vyjádření je procentem z příjmů obce. A nejde o nějaká nahodilá čísla z jednoho roku, ale o dlouhodobé průměry z celého sledovaného období.

   Ze srovnání je zřejmé, že Plzenec v tomto směru jaksi pokulhává, či přímo kulhá. Zdá se, že jinde je běžným standardem něco kolem dvou procent obecního rozpočtu.
   Proč je to u nás jinak? Prostě proto, že městská zeleň je tu v tak výtečném stavu, že nám ji z daleka závidí a žádný rozvoj už nepotřebuje? Nebo jsme tak výjimeční škudlilové, že nechceme dát na péči o městské prostředí jinde běžnou částku a vzhled obce je nám fuk? Jsem přesvědčen, že ani jedno z toho neplatí. Zakopaný pes bude spíš v tom, že o koncepci rozvoje zeleně v našem městě nemáme žádnou ucelenou představu, že jsme o tom ještě ani nevedli širší veřejnou debatu, zkrátka tedy, že nevíme jak a na co ty případné peníze účelně použít!

Bez plánu to nejde, aneb potřebujeme koncepci a vizi rozvoje

   Nároky na kvalitu prostředí se mění a současné město se už neobejde bez zavedení vyspělého plánu, tzv. systému zeleně. Systém zeleně je hlavní a řídící plán, který vymezuje rozvojové oblasti, strukturu vegetačních ploch a zásadně formuje podobu městské a příměstské zeleně, s přesahem hluboko do extravilánu obce. Podklady pro zavedení tohoto systému jsou územní studie (dříve generel) a především pak ucelená koncepce zeleně a vize rozvoje. Zpracování územní studie už bylo městem zadáno, teď nás čeká dohodnout se na celkové koncepci a na vizi dalšího rozvoje, jinými slovy dohodnout se, jak by měla zeleň na katastru obce vypadat a jaké chceme, aby plnila funkce. To bude asi oříšek, ale bez toho se k nové kvalitě nepohneme.
   Slovo „dohodnout“ je tu mimořádně důležité, neboť jednou zavedený systém zeleně určuje mnohé na generace dopředu. Není možné jej uprostřed práce nahodile měnit, má-li plnit své funkce, musí mít čas zúročit zamýšlený řád. Navíc každý nový projekt v systému městské zeleně nese s sebou i budoucí náklady, plynoucí z každoročního režimu péče, a je tedy třeba důsledně zvážit, na jaký rozsah údržby chceme a budeme mít. Městská zeleň je totiž jednou další ze složek infrastruktury fungujícího města, podobně jako třeba potrubí nebo silnice, a její kvalifikovaná údržba něco stojí. No vida, a najednou se zdají dvě procenta z rozpočtu málo.

Budu psát zase příště a opět se těším, že budete číst.

text, graf: Jiří Medřický